„Chtěla bych levandulovou svatbu.“ Takhle nějak to vždy začíná. Svatby připravujeme moc rádi, nadšení a očekávání budoucích novomanželů je opojné a krásné. Hned vidíme sami sebe, jak jsme plánovali svou vlastní svatbu a ladili každý detail… A proto nepodceňujeme důkladné přípravy pro budoucí nevěsty, aby byl i jejich svatební den díky naší levanduli nezapomenutelný, kouzelný a voňavý.
Občas se trochu zapotíme, ale taky zasmějeme. Proč? Asi je to dobou, ve které dnes žijeme ‒ vše je dostupné po celý rok. Přestali jsme zkrátka uvažovat sezónně, v souladu s přírodou a ročními obdobími.
Jeden příklad za všechny: Obrátila se na nás nevěsta s tím, že si vysnila levandulovou svatbu a potřebovala by na ni dodat čerstvou levanduli – v březnu. Co myslíte? Je reálné čerstvou levanduli v březnu pořídit? U nás? Pod Řípem?
Pro naše zákazníky bychom se samozřejmě rozkrájeli, jen zázraky zatím dělat neumíme… Se šálkem teplého čaje v ruce se dívám na zahradu, kde leží poprašek sněhu, a píšu nevěstě odpověď s omluvou, že není v našich silách její přání uskutečnit a jak na tom naše levandule momentálně je. A odpověď? „Jé, tak to je škoda, já myslela, že máte nějakou levanduli ve skleníku!“
Ve skleníku? Tak na tu u nás opravdu nenarazíte. 🙂 Hned se mi před očima mihnou narychlené sazenice v „hobby domech“ a začínám přemýšlet, jak by asi takový náš skleník vypadal. Jak by levandule kvetla? Ta levandule, která roste ve Středomoří na svazích v Garrigues…
Rychlenou levanduli ze skleníku u nás zkrátka nenajdete. Není nad levanduli, která roste hezky venku, je provoněná sluncem a plná bzučících včel a čmeláků a jejíž čas kvetení u nás nadchází v druhé polovině června a na začátku července. V pozdním létě a na začátku podzimu už jen drobně prokvétá.
Zkrátka u nás vše ještě určuje příroda. Ať žije „neskleníková“ sezóna levandule!
